Slovensky English Cesky Deutsch Polski     Pátek, 29. březen 2024.  
 Charakteristika  Ubytování  Koupaliště  Afrodita - wellness  Hrady a zámky  Lyžování  Okolní obce  Relax,
zábava
 Kontakt  

Budatínsky zámek

Budatínsky zámek

Budatínsky zámek

Postaven jako v 13. století v gotickým stylu v době opevňovania země po tatarským vpádu jako vodní hrad na výhodném místě mezi soutokem Váhu a Kysuce. První zmínka o hradě je z roku 1323. Největší přestavbu byla v letech 1487 - 1798, kdy byl majetkem rodu Suňogovcov. Datum renesanční přestavby, rok 1551, je zaznamenán na krbe prvního patra věže. V 18. století byl na reziduích opevnění vybudovaný barokovo-klasicistický zámeček. Během revolučního období v r. 1849 vyhorel a delší čas chátra. Celková obnova začala v letech 1920 - 1922. Dodelani bolo Juhozápadné krídlo v historizujúcom slohu a zámok dostal dnešnú podobu. Dnes jsou zde umístěny expozice Považského muzea v Žilině a do budoucna se připravuje pro návštěvníky zpřístupnění nových expozic.

Interiér: V místnostech se zachovalo dřevěné obložení stěn a vyřezávané trámové stropy. Barokní kamenné krby. V některých místnostech křížové klenby a vale klenby s lunetami. V některých místnostech křížové klenby a vale klenby s lunetami. Ve věži jsou zvony z roku 1773 od trnavského zvonolejára M. Orfandla.

Exteriér: Dnešní objekt se skládá z vlastního hradu s převládající věží az Předhradí. K věži s kruhovým půdorysem přiléhají dvojpodlažní obytné budovy. Nejstarší částí je Třípatrový válcovitá románska věž, později renesanční upravena. Na jižní straně věže je točité schodiště, spojující jednotlivá podlaží. Ve spojeném prostoru prvního a druhého patra je galerie nesená renesančními lunetami. Věž zakončuje cimburie a nízká ihlancová střecha. Kolem věže, na terase přístupné schodištem, jsou tři obytné křídla.

Současný stav: V prostorách Budatínskeho zámku sídlí Považské muzeum Žilina (zal. 1936), vlastivědné muzeum s okresním a částečně i krajskou působností. Vlastivědné expozice zde prezentují vývoj přírody a společnosti (včetně národopisné) od nejstarších dob, s důrazem na specifika sběrné oblasti, ke kterým patří o. i. drotárstvo a unikátní Drotárska umění. Upoutají i historické sbírky (doklady hrdelního práva Žiliny, cechové předměty), bronzové archeologické nálezy, doklady o slovanském osídlení středního Považí a kováčske středověké nástroje spod hradu Vršatec. V bývalých hospodářských budovách sídlí také Státní okresní archiv.




Zámecká věž
Mohutná věž je nejstarší částí Budatínskeho zámku. Válcovitá obytná stavba je vysoká 20 m, má průměr 12 ma zdi jsou tlusté téměř 2 m. Byla vybudována v době, kdy uhorský králové opevňovali zemi na obranu proti útokům Tataři na rozhraní druhé a třetí třetiny 13. století. Její staviteli byli pravděpodobně Balašovci. V písemnostech se poprvé zmiňuje v roce 1323 jako "turist Budetin". Věž měla strážní funkci a nacházela se zde mýtného stanice. Věž má 4 patra, suterén a podstřeší.  Původně se do ní vchádzalo na úrovni prvního patra, odtud vedlo točité schodiště vybudované přímo ve stěně. Průzkum potvrdil, že bylo podstatne zároveň s věží, i když, při pohledu zvenku, jeho vyčnívající část působí dojmem, že se tak stalo až dodatečně. Základy věže jsou zapuštěné do skalního podloží. Z původních architektonických prvků se zachovala jen strieľňa na severní straně vedle krbu. Původní okna byla buď zamurované, nebo přestavěny. Dnešní vzhled věže je renesanční.


O krásnej Kataríne (Povesť o Budatínskom zámku asi zo 16. storočia)
Bolo to v čase, keď na Budatínskom zámku býval Gašpár Sugoň s rodinou. Mal dcéru, krásnu Katarínu. Zvesť o jej kráse šla široko-ďaleko. Matka na ňu dávala pozor a chránila ju pred zlobou. Napriek tomu padla do oka driečnemu mládencovi, rytierovi Frankovi Forgáčovi. Medzi mladými ľuďmi vznikla veľká láska. Franka si obľúbila aj Katarínina matka. Otec nebol doma. Mladý netrpezlivo čakali na jeho návrat, aby sa mohli zasnúbiť. Otca však Katarínina láska prekvapila. Nesúhlasil so zasnúbením - oznámil dcére, že ju sľúbil Jakušicovi, pánovi hradu Vršatec. Ten mal už zakrátko prísť do Budatína na zásnuby. Katarína odmietla, veď sa sľúbila Frankavi. Prosila, plakala, presviedčala, ale otcovou železnou vôľou pohnúť nevládala. Nepomohli ani matkine prosby. Jakušic prišiel a na zámku sa slávili skvostné zásnuby. Len Katarína bola smutná a mala vyplakané oči. Veľké sklamanie zažil aj rytier Franko Forgáč, keď sa dozvedel o Kataríniných tajných zásnubách. Ešte aspoň raz chcel vidieť a objať svoju milú. Podplatil sluhu dukátmi, a ten ho v noci zaviedol ku Kataríne. No dozvedel sa to otec Sugoň a prekazil mu zámery. Rytier Franko chcel zachrániť seba a svoju česť smelým skokom z okna. Pri úteku ho prezradil tieň. Katarína od strachu zamdlela. Keď ju vzkriesili, musela všetko priznať. Otec konal prísne a dcéru chcel prísne odlúčiť od milého. Preto sa rozhodol pre krutý trest. Dal Katarínu zamurovať. Väzením sa jej stal výklenok pri hlavných schodoch smerom k Žiline. Takto ju otec nútil zabudnúť na Franka a jeho lásku, tu ju učil poslušnosti. O Kataríninom krutom osude sa čoskoro dozvedel aj Franko. Zaplakal od ľútosti a rozhodol sa svoju milú oslobodiť. Tiahol na čele zbrojnošov do Budatína. Pod rúškom tmy zámok v noci prepadol a dobyl. Svoju milú vyslobodil z väzenia a uniesol na koni. Keď sa Jakušic dozvedel o únose, vyzval Franka Frogáča na súboj. V krutom boji pán Vršatca rytiera zabil a plačúcu Katarínu násilím odniesol na svoj hrad. Tam sa napokon musela za neho vydať. Vzala si, zúfalá, toho, kto vrazil dýku jej milému do srdca.